Po čem ženy touží

Velmi aktuální téma, které mě v poslední době zaujalo, je mnohými opěvovaný román "50 shades of grey", který  se letos v únoru objevil i v našich kinech. Jelikož jsem se tomuto davovému šílení (především ženské části populace) vyhnula díky již dvouměsíční chřipkové karanténě, kterou statečně snáším doma jen v obklopení mých nejbližších (děti,manžel,někdy babička) a v hlavě mi často zní text písně Karla Černocha "Kamarád mi schází čím dál víc". Je s podivem, že ani já jsem tomuto davovému "kouzlu" nakonec neunikla. 

     Jak jsem již podotkla nepotkávám nikoho z mých přátel díky rodinné izolaci. Musel to tedy být někdo z rodiny, kdo  mě přivedl na tak skvělý nápad jít na výše zmiňovaný snímek do kina. A byla to ku podivu moje matka. Kdo zná mojí matku ví, že ta od té doby co je v důchodu (to je již nějakých hezkých 10 let) nevystrčí hlavu z domu. Teda hlavu jo, ale to je asi tak to jediné. Díky tomu, že je matka vášnivá kuřačka, má vystrčenou hlavu z baráku neustále. Na jednu stranu si říkám aspoň, že tak, protože to je jediný způsob jak se v jejím případě nadýchat "čerstvého vzduchu" a "okysličit" si krev. 

     Začalo to tak, mamka si po dlouhé době vyšla na procházku do obchodního centra, které je vzdálené od našeho domu celých 100 metrů. Důvodem bylo to,že něco potřebovala v lékárně a jelikož otec, který v domácnosti běžně plní funkci nákupčího a messengera nebyl doma, musela se proto na výlet vypravit sama. Jelikož  má mamka všude plno známých a vždy někoho potká, nebylo tomu jinak ani při jejím výletě do lékárny. Potkala kamarádky, které šly zrovna do bijáku na film padesát odstínů šedi. Jelikož se biják nachází v horním patře OC (tedy 1 zastávka výtahem), rozhodla se mamka,že to není daleko, a že půjde s nimi. Po shlédnutí filmu mi nadšeně volala, že na to určitě musím jít, že si dokonce koupila i slevovou kartičku na další představení a budu tedy mít 20 Kč slevu, což se vyplatí. Odvětila jsem jí puritánsky, že na nějaký sado maso nejdu, že mám poněkud odlišný vkus, ale mamka se nedala odbýt. Argumentovala tím,že je to velice jemné, ať vezmu manžela, že nám pohlídá a ať si to užijeme :-)

     Nevím jestli to bylo tím šokem,že i mamka viděla tento unikát, ale poslední argument, který mě přesvědčil jít na tento stupidní film do kina, byl jeho opravdu jednoduchý děj. To v poslední době celkem ocením, protože abych se zabývala ještě tím,že budu přemýšlet, na to již opravdu mezi koloběhem plíny-prádlo-žrádlo nemám čas a hlavně kapacitu. 

     Ok řekla jsem si, aspoň nějaký vzrůšo do toho stereotypu. Dala jsem tedy děti k matce, přesvědčila "nadšeného manžela" a vyrazili jsme. Před odchodem  mi matka ještě šeptem řekla, že můžeme tentokrát spát s manželem sami v ložnici, že si děti vezme na noc k sobě. To je super řekla jsem si v duchu a při pohledu na manžela, který má hnutá záda a sotva leze jsem tuto nabídku kvalitního sexu zase rychle zavrhla.

     V kině jsme uplatnili slevovou kartičku, kterou mi matka neodbytně několikrát připomněla, koupili jsme si obřadně popcorn a spolu s dalšími ca.50 ženami, které evidentně vyrazily na dámskou jízdu usedli do sálu. Po cestě se k nám připojili ještě 2 muži, kteří šli spolu a tak se manžel necítil, tak sám. S poznámkou, že doufám,že ty dva chlapy nebudou sedět za námi, a že to nebudu mít v kapuce, jsme usedli na dvousedadlo. Podotkla jsem ještě: "Drahoušku, to se těším, to si užijeme" a dočkala jsem se odpovědi: " No to jo, to si hezky schrupnu" :-)

     Během filmu jsem se manžela ptala jak se mu to líbí a ten mi romanticky odpověděl, že potřebuje hrozně na záchod, a že asi praskne. Takže pocity, který film vzbuzuje mohou být opravdu různé. Někdo zažívá romantiku,někdo zažívá muka. Já se romanticky (asi jako většina dívek) zamilovala do hlavního hrdiny a manžel po skončení filmu do záchodové mísy, na kterou se celý film tak moc těšil! :-)